Vzpomínky baťováka-

od Josefa Simajchla-Válka ničí životy,pomáhá však Baťovi. Svou pohádkovou kariéru zahájil Baťa na přelomu XX.století malou dílničkou na výrobu plátěné obuvi,kterou prodával sám na trzích v okolních městech.Výhodný sňatek a 1.světová válka postavily pak mladého Tomáše rychle na nohy.Dlouhá léta měl pozdější zlínský král známost s dcerou C.Babičky ze Zlína.Poněvadž s ní nemohl vyženit potřebný kapitál,posloužila mu plicní choroba jeho snoubenky jako vítaná záminka k rozchodu.Brzy poté se seznámil s M.Menšíkovou z Prostějova,kterou si vzal také za ženu.Vyženil nejen značný kapitál ke svému podnikání,ale i vlivného švagra na ministerstvu války ve Vídni,vládního radu Menšíka,který poskytl Baťovi možnost k rychlému vzestupu.Kolik oslavných článků napsaly tehdejší noviny o tom,jak Baťa strhal koně na cestě do Tlumačova k rychlku do Vídně,aby při zadávání válečných objednávek předešel své konkurenty.V pozadí stál ovšem vlivný švagr,který měl na starosti zásobování rakousko-uherské armády a držel nad Tomášem ochrannou ruku.Válečných objednávek využil Baťa k podvodným machinacím,při nichž rychle zbohatl.Bylo veřejným tajemstvím,že po konsignaci zboží vyváží Baťa přední branou vagony obuvi a zadní branou je diriguje zpět do svého závodu.Vojáci na frontě nosili pak obuv,za kterou zaplatila vídeňská vláda dvojnásobnou,ba i trojnásobnou cenu. Vražda umlčuje Baťovy podvody.K podvodným dodávkám přistoupilo pak rafinované vykořisťování levných pracovních sil,jimiž chudý valašský kraj oplýval.Správa Baťova podniku zavedla za 1.světové války ve všech dílnách tuhou vojenskou disciplínu a trestala dělníky za nejnepatrnější provinění.Dělníci pracovali v dřevěných barácích,v nichž v zimě mrzli,mnohdy až do 23 hodin v noci,aniž jim byla přesčasová práce zaplacena,a často pracovali také v neděli.Mnozí dělníci nabízeli svou práci i zdarma,aby se vyhnuli vojenské službě.V té době přeměnil Baťa sklep pod závodní kuchyní v dnešní 34.budově v provizorní vězení.Každý,kdo se Baťovi protivil slovem neb skutkem,byl spoután,uvžen do tohoto vězení a pak poslán na frontu.Baťa se neštítil ani zbabělé vraždy,aby umlčel člověka,který se stal nepohodlným svědkem jeho podvodných obchodů.Proto byl vrátný Červinka 1 dne ve skladu spodkových kůží záhadně zastřelen.Baťa to sváděl na zloděje,ale po letech vyšla pravda najevo.Josef Tesák,tehdejší krejčí v Žaludkově závodě ve Zlíně,objevil pouhou náhodou skutečnosti,jež ostře kompromitují Tomášova bratra Jana Antonína,který dnes žije v Brazílii.Dopis usvědčuje pachatele.Pak popisují,co řekl ten Josef Tesák:,,Jan Žaludek,majitel krejčovského závodu ve Zlíně byl důvěrným přítelem Tomáše Bati,který mu svými známostmi zprostředkoval dodávky stejnokrojů pro armádu.1 dne roku 1925 se J.Ž. chystal na obchodní cestu a přišel do dílny s oblekem,který měli dělníci vyžehlit a ti našli před žehlením peněženku s tajnou přihrádkou,kde byl anonymní dopis staršího data,adresován řediteli Baťových závodů Josefu Blažkovi a zněl asi takto:Divím se,že se tak sebejistě pohybujete ve zdejší společnosti,ačkoliv o vraždě Červinky dobře víte a byli jste i policejním psem usvědčeni.Vyzývám vás proto,abyste po tomto hanebném činu Zlín,co nejrychleji opustil."Atd.Pak si ten dopis vymohla policie,aby zametla stopy a ostatní,co si ten dopis okopírovali,tak ho ze strachu spálili. /www.digitalniknihovna.cz/kfbz/Pk se tam píše i o využívání nucené práce ruských zajatců za 1.světové.A pak je tam ještě např. o tom slavném baťovském zázraku,že prý díky němu byla za hospodářské krize nízká nezaměstnanost ve Zlíně a jak toho docílil-podle Slovácka z 8.9.1932-Ve Zlíně,v městě bez krize,se oběsil propuštěný baťovák.Ve Zlíně jsou dělníci bez práce jako v jiných městech.Jenže agenti batismu to dovedou maskovat,aby nebylo vidět nezaměstnanost.Každý,kdo je vyhozen z práce a nepatří do Zlína,se musí ihned vystěhovat.Takovým způsobem se město Tomáše Bati zbavuje nezaměstnaných.Takže takový byl ten největší podnikatelský idol sametového režimu