Indiáni,Amerindové-

 Jsou asijského mongoloidního původu.Začali osidlovat Ameriku přibl. před 40-45 tisíci lety přes Beringův průliv,Aljašku a Aleutské ostrovy,podél tichooceánského pobřeží Severní Ameriky se dostali až do nejjižnějších částí Jižní Ameriky.Název Indiáni vznikl chybně ze španělského slova Indios a rozšířilo ho po objevení Ameriky Španělé,domnívající se,že připluli do Indie.Jméno se natolik vžilo,že správné označení Amerindové se dosud neujalo ani ve vědecké literatuře.Vznikl však samostatný vědní obor-amerikanistika,zabývající se rovněž otázkami etnogeneze původního obyvatelstva a jeho kulturním a společenským vývojem./Do začátku evropské kolonizace Ameriky byli Indiáni na úrovni předtřídní rodové společnosti,s výjimkou Mayů,Aztéků a Inků,kteří dosáhli vyššího stadia a vytvořili společnosti tzv. vysokých kultur ve Střední a Jižní Americe./Indiáni hovořili více než 2000 různých jazyků,patřících do 120 jazykových skupin.Většina indiánských společností v Severní America žila na úrovni lovců,sběračů a rybářů,pouze Pueblové a Irokézové se stali usedlými zemědělci a někteří prérijní Indiáni v průběhu 16.-17.století přešli k chovu koní(např. Apačové a Komančové).V Severní Americe byli v 19.-20.století Indiáni přesídleni do přírodních rezervací,nebo se zcela asimilovali s bělošským a černošským obyvatelstvem USA a Kanady./Etnické a jazykové rozdělení severoamerických Indiánů zaznamenalo ve 20.století četné změny,které byly způsobeny jednak zánikem mnoha etnik a jazyků,ale také v důsledku akulturačníhgo procesu vedoucího k vytváření větších etnických a jazykových celků.Např. A.Driver v roce 1961 rozlišoval 17 jazykových skupin,v současnosti je jich uváděno ještě méně./Nejvýraznějšími znaky kulturního vývoje Indiánů je přechod četných kmenů z lovecko-sběračského způsobu života k zemědělství,který probíhal od poloviny 1.tisíciletí v Sev. Americe od jihu a v J.Americe od severu a vedl posléze k vytvoření vysokých kultur v oblasti Mexika,Střední Ameriky a andské oblasti Jižní Ameriky.Celkový počet severoam. Indiánů lze nyní odhadovat asi na 800 000,včetně míšenců,žijících v rezervacích v USA a Kanadě.Ve Stř.Americe vznikly záhy zemědělské kultury a raně třídní společnosti-např.Aztécká a Mayská říše,které dospěly až k objevu zpracování kovů,k vytvoření kalendáře a provázkového písma,k vybudování svébytné architektury a umění,stavbě zavlažovacích systémů atd./Po příchodu Španělů byla většina středoamerických Indiánů vyhubena.V současnosti zde žijí převážně jen míšenci(mesticové,kreolové,zambové ad.)v počtu asi 10 miliónů lidí./V J.Americe se většina Indiánů tropů a subtropů věnovala kopaničářskému zemědělství,doplňovaného lovem,sběrem a rybolovem(Tupíové,Aruakové, Araukáni aj.).Horští Indiáni(Inkové,Kečuové aj.) vytvořili podobně jako Mayové a Aztékové ,raně třídní společnost v Incké říši,ostatní menší skupiny,zejména v již.části J.Ameriky(v Patagónii a Ohňové zemi) zůstaly na úrovni nomádských lovců a sběračů.V J.Americe tvoří Indiáni dosud většinu obyvatelstva některých států-v Kolumbii,Ekvádoru,Peru,Bolívii,Brazílii,Paraguayi(včetně míšenců).V Bolívii,Ekvádoru a Peru je kečujština úředním jazykem a v Paraguayi guaraníjština.V J.Am. je celkový počet indiánských etnik podstatně větší než v Severní a jejich populace rychle vzrůstá,zejména v Peru,Bolívii a Ekvádoru,celkem zahrnuje i s míšenci kolem 160 mil.,čili asi 1/3 obyvatel Latinské Ameriky.Etnickou hranicí mezi severo-a jihoamerickými Indiány vých. hranice Guatemaly.Indiáni Stř.Am. (Honduras,Salvador,Nikaragua,Kostarika,Panama) patří spolu s Indiány ostrovní části Stř.Ameriky k jihoamerickým etnikům.Toto dělení odpovídá nejen geografickému,ale i jazykovému rozdělení podle hospodářsko-kulturních oblastí:A-Indiáni Sev. a Stř.Am.-1.Atlantští-kolem Atlantského oceánu-hlavní kmeny-Algonkinové(Delavarové,Mohykáni,Odžibvejové,Šauníjové), Irokézové,Huróni,Čerokézové,Maskodžijové(skupina kmenů,kam patří-Kríové,Seminolové,Čoktavové,Alabamové,Načézové atd.)/2.Prérijní-Dakotové(Siouxové),Omahové,Ponkové,Vraní Indiáni,Pauníjové,Šošoni,Utové/3.Tichomořští-Atabaskové,Tlingitové,Kvakiutlové,Sališové,Nutkové,Simšianové/4.Jihozápadní skupiny-Hopiové,Zuniové,Keresové,Taňové/5.Severomexické skupiny-Pimové,Jakiové,Opatové,Tarahuarové/6.Středomexické skupiny-Toltékové,Aztékové,Totonakové,Zapotékové,Mištékové,Otomiové/7.Středoamerické skupiny-Mayové,Kičéové,Čontalové/B-Jižní Ameriky-1.Horské kmeny a národy-Kečuové,Aymarové,Araukáni,Čibčové,Čimové,Atakámové/2.Zemědělsko-lovecké-Aruakové,Karibové,Tupíové,Guaraníjové,Goajirové,Kampové,Manáové,Banivové,Panové,Tukanaové/3.Lovecké-Botokudové,Guajakurové(skupina kmenů,v níž jsou např. Kaďuvejové),Tobové,Abiponi,Matakové,Bororové,Žéové(skupina-Kayapové,Šerentové),Čamakokové,Morové,Languové/4.Patagonští a Ohňozemští/